Naše rezidentní můra Villamoura

Bylo sice dost pod mrakem, takže cestou na východní cíp Algarve a Portugalska vůbec nebyly moc fotogenické podmínky, ale místní barevné kontrasty jsou úžasné i když je zamračeno. Tak alespoň jeden příklad.

Cola Zero s motivem Torre de Belém

Zona infantil. Jsem tu správně...

Okolí Taviry, focené přes sklo místního obchodního centra, odkud je paradoxně asi nejlepší výhled na místní solné pláně

Těžba mořské soli kolem Taviry

Nejvýchodnější cíp Portugalska - město Vila Real de Santo Antonio a řeka Rio Guadiana. Řekou probíhá hranice mezi Portugalskem a Španělskem, takže na vzdálenějším břehu už je Španělsko. Městečko vzadu je Ayamonte.

Pohled přes řeku na španělskou pláž Isla Canela

Pohled přes řeku na Ayamonte

Dálniční most mezi Portugalskem a Španělskem

Na druhé straně říčního mola jsou rozsáhlé mokřady

Na molu je spousta rybářů. A koček.

Koček tu bylo vážně neuvěřitelně moc. Takhle se krčily skoro pod každým keřem.

Nebo i na kamení

Praia da Ponta da Areia - nejvýchodnější pláž Portugalska. V pozadí hotely Monte Gordo.

Na pláži byli víceméně jenom sběrači mušlí

V pozadí hotely v městečku Monte Gordo

Pohled na horu Cerro de São Miguel, nacházející se pár kilometrů severně od Olhao a asi čtyřicet kilometrů od místa, kde právě stojíme