Naše rezidentní můra Villamoura
Bylo sice dost pod mrakem, takže cestou na východní cíp Algarve a Portugalska vůbec nebyly moc fotogenické podmínky, ale místní barevné kontrasty jsou úžasné i když je zamračeno. Tak alespoň jeden příklad.
Cola Zero s motivem Torre de Belém
Zona infantil. Jsem tu správně...
Okolí Taviry, focené přes sklo místního obchodního centra, odkud je paradoxně asi nejlepší výhled na místní solné pláně
Těžba mořské soli kolem Taviry
Nejvýchodnější cíp Portugalska - město Vila Real de Santo Antonio a řeka Rio Guadiana. Řekou probíhá hranice mezi Portugalskem a Španělskem, takže na vzdálenějším břehu už je Španělsko. Městečko vzadu je Ayamonte.
Pohled přes řeku na španělskou pláž Isla Canela
Pohled přes řeku na Ayamonte
Dálniční most mezi Portugalskem a Španělskem
Na druhé straně říčního mola jsou rozsáhlé mokřady
Na molu je spousta rybářů. A koček.
Koček tu bylo vážně neuvěřitelně moc. Takhle se krčily skoro pod každým keřem.
Nebo i na kamení
Praia da Ponta da Areia - nejvýchodnější pláž Portugalska. V pozadí hotely Monte Gordo.
Na pláži byli víceméně jenom sběrači mušlí
V pozadí hotely v městečku Monte Gordo
Pohled na horu Cerro de São Miguel, nacházející se pár kilometrů severně od Olhao a asi čtyřicet kilometrů od místa, kde právě stojíme